Navigace

Obsah

Historie obce

Obec Rudlice leží na potůčku v krásném údolí lesními a ovocnými stromy jako nedotčené jádro Chráněné krajinné oblasti Jevišovka. První zmínku o Rudlicích známe z roku 1365, kdy Boček z Horní Plavče zapsal své ženě Kunce 15 hřiven ročního platu na vsích Rudlicích a Vevčicích. V roce 1561 byly Rudlice prodány pánovi na Jevišovicích a od roku 1742 nááležely k panství plavečskému. Kdysi se v okolí Rudlic dobývala železná ruda. Tavírna byla v místech, kde je nyní Jelínkův mlýn - Šuškovec. Dá se předpokládat, že jméno Rudlice pochází z té doby. Nejstarší pozemková kniha o Rudlicích je z roku 1674.


Rudlice vešly do dějin našeho regionu i dějin českých jako středisko poslední selské vzpoury v našich zemích roku 1821. Malá vesnička na panství plavečském byla ohniskem povstání, které se rozšířilo na celou jihozápadní Moravu. Organizátorem a hlavním vůdcem vzpoury se stal rudlický rychtář Martin Viklický za pomoci místního písmáka Dozbaby. Zvláštními posly byly do Rudlic svolávány porady rychtářů a zástupců poddanských obcí z okolních dvaceti panství. Rudlice jako středisko vyhovovaly, protože byly stranou od panských sídel a dvorů. Porady byly konány 21., 22. a 24. března 1821 a na ně přinášeli rychtáři obecní pečetě na připravené provolání k pasivní rezistenci a k odporu proti robotě a dávkám. Zahájení pasivní rezistence s odmítáním nástupu do robotní povinnosti bylo stanoveno na 26. březen, na den nástupu jarních prací. Ve většině obcí byla dohoda dodržena nikdo na robotu nenastoupil. Ovšem dne 2. dubna vyjeli ze Znojma do Rudlic krajští komisaři se silnou vojenskou asistencí a do věznice do Brna dopravili 11 vůdců - po dvou z Rudlic, Němčiček, Hlubokých Mašůvek, Bojanovic a tři z Příštpa. Z brněnských žalářů se vrátil do rodné vsi jen Karel Dozbaba. Občané Rudlic uctili po sto letech památku vůdců selského povstání pomníkem z roku 1921 a památníkem roku 1961. Farou i školou náležely Rudlice od nepaměti k Mikulovicích. Teprve r. 1911 se začalo se stavbou školy v Rudlicích a dne 12. listopadu téhož roku byla škola slavnostně otevřena. Doba druhé světové války proběhla v Rudlicích poměrně klidně. Mezi občany nebylo zrádců. Roku 1944 byli gestapem dva občané zatčeni proto, že pomáhali jugoslávskému partyzánovi (zajatci). Josef Jelínek se vrátil po čtrnácti dnech, František Brunclík až po skončení války s podlomeným zdravím a zemřel v roce 1946. Válka pro Rudlice skončila 8. května, kdy projeli první sovětští vojáci. Po roce 1948 probíhalo rozdělování plavečského velkostatku, vytváření JZD a později i přičlenění Rudlic v rámci integrace národních výborů k Mikulovicím. Taktéž děti začaly dojíždět do školy v Mikulovicích.

 

pohled